8. Ondra 29.-31. května 2026 - Návštěva pekla

Probudil jsem se a nepamatoval si vůbec nic, jen náznak svého jména někde v koutku paměti. Mezi věcmi jsem objevil nějaké komunikační kameny a na druhé straně byl hlas, který mi pomohl vyřešit číselnou hádanku, která byla také mezi mými věcmi. Díky tomu jsem získal směr kudy se vydat dále a když jsem dorazil na místo, tak jsem se setkal s mužem z komunikačních kamenů a dalšími, kteří měli stejný příběh, jako já. Byl tam Kheledun, Grip a Tiberius a já si konečně vzpomněl, že se jmenuji Gorn. Jediný Tiberius si alespoň něco pamatoval, prý jsme se vydali přes řeku Styx hledat jeho ztracenou manželku Claudii a psa Petronia. 

Na rozhovory nebyl ovšem čas, z blízké jeskyně jsme slyšeli volání o pomoc, a tak jsme se tam vydali. Našli jsme tam podivného muže Thorfinna se zraněnou nohou, byl téměř šílený, neustále brečel a na něco si stěžoval. Neměl jsem na něho nervy, takovéto lidi u nás dobrovolně odchází zemřít do hor, aby nebyli přítěží společnosti. Po nekonečně dlouhé době stěžování si a brečení, jak ho opustila jeho milenka Kato (vůbec se jí nedivím) nám alespoň řekl o místu, kam bychom se měli na noc vydat. Tiberius se ujal řízení jeho oře, jelikož on byl naprosto neschopný a my ostatní jsme je následovali s povozem, na kterém přijel Kheledun. 

V jeden moment se však ukázalo, že ten mrzák je ve skutečnosti převlečený imp, omráčil před sebou sedícího Tiberia a začal nám ujíždět a díky terénu se mu to povedlo. Podařilo se nám ho však stopovat, dorazili jsme k jeskyni, kde jsme našli omráčeného Tiberia, ale po jeho osvobození na nás vyběhl houf nepřátel, se kterými jsme se museli vypořádat. Náš imp mezi nimi ovšem nebyl. Stopy však vedly dál a dorazili jsme k hostinci, kde nás uvítal lokaj Astarion. Ten byl zvláštně zakrvácený, prý krájel rajčata, ale spíše trochu chováním připomínal upíra, kterého jsme kdysi potkali u vědce Frenka. Vzal nás ale do sídla svého pána, po cestě se mi podařilo najít nějaký artefakt „Zarielovu zhoubu“. 

Když jsme vešli do sídla, tak nás překvapil pohled na rave párty se spoustou občerstvení, které nám ihned nabídli, abychom prý byli při síle. Mezitím chtěli, abychom s nimi pártili ale mně se to moc nezdálo, mé smysly pro nebezpečí bily na poplach. Všichni hostitelé se zdáli jako upíři, a i se tak chovali. Po nějaké chvíli nám to i jejich šéf bez ostýchání potvrdil. Jeho poskoci se ho však chtěli zbavit a naznačili, že by tu měl být v okolí nějaký artefakt, který by to měl dokázat. Vzhledem k tomu, že už jsem ho dávno měl, tak jsem již neváhal ani vteřinu a zabodl jsem mu ho do srdce. Šéf padl mrtev k zemi.

Co jsme však nevěděli bylo, že to na nás celé jen nastražili. Po chvíli se šéf zvedl, shodil svou masku upíra, stejně jako jeho poskoci a vyjevili nám, že jsou to pekelní ďáblové. Za své „zabití“ nyní nově představeného šéfa jako Zariela jsem byl prvním, kdo si měl zatočit pekelným Kolem Trestu. Musel jsem si dát kámen, nůžky, papír s Astarionem a prohrál jsem, za to mi odečetli nějaké body, nic, co by mě trápilo. 

V jejich sídle byla spousta zamčených dveří a za plnění nějakých úkolů nám dávali ďáblové  klíče, se kterými se s velkou námahou daly otevírat. Byla to pro ně hra, protože kdykoliv nás načapali, jak je zkoušíme otevírat, tak nás vzali ke Kolu trestů a museli jsme si vytočit postih za to, že nás načapali. Takhle jsme museli jíst pálivé jídlo, pít pivo na ex, být k sobě spoutaní, koupat se v ledové vodě a spoustu dalších trestů. Mezitím tam Tiberia obelstili falešnou Claudií, která byla ve skutečnosti další pekelník. Ta si ho vzala do postele ale následně velice rychle otěhotněla a během hodiny porodila jejich ďábelského syna Ištvána.

Nakonec se nám ani nepovedlo otevřít všechny dveře, ale po nějaké době se objevil imp, který sloužil předchozímu pánu tohoto sídla, který mu byl stále věrný a řekl, že nám pomůže, když jeho pána osvobodíme, což je naše jediná šance, jak se odtud dostat.

Inu z bláta do louže ale jiné řešení nebylo. Dal nám klíč od stodoly, kde drželi Raphaela a sám se obětoval, aby nám koupil čas pro jeho osvobození. Se zámkem u stodoly jsme si naštěstí poradili rychle, ve stodole osvobodili Raphaela a společně s ním tam byla zajatá ještě naše poslední členka družiny Zorka, která při naší plavbě přes řeku Styx spadla do ní a byla zajata, zatímco my se ji pouze dotkli a tím ztratili pouze paměť. 

Na povidání nebyl však čas a museli jsme utéct, Raphael nás vedl do jeho letního sídla, kde prý budeme v bezpečí. Museli jsme nepozorovaně proběhnout skrz pekelné pláně. To se ale ukázalo jako problém pro Gripa, který je zvyklý na přírodu a v holých pláních se nedokázal ukrývat, takže jsme se museli vypořádat s jedním démonem, který ho zpozoroval, naštěstí jich nebylo více. Pak už se nám povedlo dostat se až do Raphaelova sídla.

Tam nás ovšem čekalo zdržení ve formě osmi teleportů, kterými jsme museli projí a splnit zkoušky v nich, jinak nás sídlo nepustí do sklepa, kde prý Raphael skrývá mocnou zbraň. On teleporty již jednou prošel, tak znovu nemusel a držel dveře, zatímco jsme tento úkol začali plnit my.

První nás dovedl k uvězněnému člověku, který dokázal ovládat vítr, ve chvíli, kdy mu Grip řekl, že nás posílá Raphael, s námi přestal komunikovat a museli jsme přijít na to, že musíme založit oheň v krbu. Měli jsme však pouhé křesadlo a vzdušný genási neustále vyvolával vítr, který jakékoliv naše pokusy uhasil. Poté, co jsme ho zpacifikovali, se nám oheň po několika pokusech povedlo zapálit a úkol byl splněn, objevili jsme se zpět v sídle a šli do dalšího portálu.

Ve druhém se musel jeden z nás „obětovat“ a stoupnout doprostřed portálu, ten pak byl za zrcadlem a nahlížel na ostatní s informacemi navíc. Přeneslo nás to do domu plných postelí a nádhernou sukubou, která mě ihned identifikovala jako alfa samce a pozvala do své lože. Zážitek s ní byl naprosto úžasný. Pak ještě chtěla zesměšnit Gripa a svedla ho také ale ten byl marný. Díky Zorce, která byla za zrcadlem jsme získali instrukce, jak nastavit páky, které byly v jednotlivých místnostech a splnili i tento úkol.

V dalším portále byl za zrcadlem Grip, který byl ze začátku úplně zmatený, nejspíš byl ještě celý v šoku z toho, jak naprosto selhal jako muž se Sukubínou. Po chvíli se ale probral a navedl nás, že z potápějící lodi, na které jsme se objevili, jsme museli skočit leap of fate z přídi lodě. Tiberius zazmatkoval a skočil z boku lodě a málem ho to stálo život, ale naštěstí ho Zorka zachránila.

V dalším jsem šel za zrcadlo já a ostatní hráli poker proti nějakému muži, já viděl, co dealer rozdává za karty a mohl jsem tak radit ostatním, zda mají vsadit, či nikoliv. Bohužel zrcadlo bylo však rozbité a viděl jsem pouze že dealer drží kartu ale už ne jakou. Mí druzi si však poradili i bez podvádění a muže porazili.

Poté se za zrcadlo vydal Tiberius a musel nás navést jaká jsou bezpečná místa pro došlap na plošině, po které jsme museli vyskákat až nahoru. Grip nejprve šlápl špatně a dostal ránu bleskem, pak již nevěřil své paměti a raději si přivolal dva obří orly, které jeho a Zorku, která jakožto hobit neumí tak daleko skákat, vynesli nahoru.

Při dalším testu se doprostřed postavil Kheledun, tentokrát nebyl v zrcadle, ale musel bojovat s nepřítelem, dokud my nesplníme své úkoly. Já měl během minuty najít jed v jednom ze čtyř korbelů, což se mi povedlo za polovinu času, Grip počítal pokerové chipy a bylo vidět, že počítání není úplně druidská schopnost, takže svůj čas výrazně přetáhl. Tiberius svůj úkol najít chybu v účetnictví také nestihl na čas, ale nejdéle trvalo Zorce hledat jehlu v kupce sena. Naštěstí Kheledun byl odolný a boj, který musel přečkat, dokud všichni svůj úkol nesplní, přežil bez úhony.

Předposlední úkol byl opět pro všechny, přeneslo nás to k velké jabloni, na které byl had, který nás naváděl, ať si utrhneme jablko. Gripovi se to nezdálo, tak si díky své druidské znalosti promluvil se samotným stromem a ten nám pak jablka sám daroval a tím se úkol splnil.

Poslední test nás přenesl do lesa, kde byl dřevorubec, který tuto úroveň testu hlídal. Začali jsme se s ním bavit, představil se nám jako Legas, mezitím se ale Kheledun vydal k jeho srubu, jediné budově široko daleko, a to se Legasovi nelíbilo. Začal ho pronásledovat a my zase jeho. Nakonec po několika varováních to vyeskalovalo k boji. S hrůzou jsme však zjistili, že Legas se proměnil v titána a jedním kopem poslal Kheleduna do bezvědomí. Při jeho transformaci však na zem spadl klíč, který měl na krku, jal jsme se ho sebrat a utíkat k poklopu do sklepa. Tam mě dostihla Zorka, která klíč převzala, odemkla a chtěla vlézt dovnitř, v tom ji však Legas dal příležitostný útok, kterým ji na místě rozmázl na mastný flek. Zorka byla mrtvá, zanechala však po sobě mocné kouzlo od Miltena, které našla na pekelných pláních. Tiberius se rozběhl, sebral svitek s kouzlem a skočil do sklepa. Mezitím Gripa od sklepa dělil obří Legas, vyvolal si tedy smečku vlků a sám se v jednoho proměnil, aby ho zmátl. Já jsem skočil také do bezpečí sklepa a Kheledun se probral z bezvědomí a také skočil za námi. Grip však byl odříznut, Legas si stoupl svou obří, smradlavou hnátou na vchod do sklepa a zatarasil tak cestu, navíc zařval tak mocně, že jsme se všichni báli k němu vůbec přiblížit. Když Legas vyskočil ze své mocné podoby zpět do lidské, aby se vešel do sklepa tak na něj Tiberius použil svitek a tím zlomil moc, kterou nad ním Raphael měl a osvobodil ho. Všechny nás to přeneslo opět zpět k portálům … všechny, až na Zorku.

Než jsme ji měli vůbec šanci oplakat, tak Raphael zavelel, že už dveře dlouho neudrží a že musíme do suterénu. Ve stejný moment z jednoho ze sarkofágů vylezla Tobi, která byla vázána smlouvou k Raphaelovi mu pomáhat, aby doplnil naše počty. Legase to sice přeneslo s námi a když ho Raphael spatřil, tak měl děs v očích (ještě větší než celou dobu) ale Legas se k nám přidat nechtěl a odešel si vlastní cestou. Jeho síla, kterou mu Raphael daroval mu prý zůstala, tak nebude mít problém v pekle přežít.

Na dveře již bušil Zariel, tak jsme neváhali a vydali se nově otevřeným výtahem do sklepa. Tam byl v okovech nějaký humanoid, o kterém Raphael mluvil jako o tajné zbrani. Jen, co ho uvolnil, tak mu monstrum napálilo takovou ránu, že Raphael odletěl několik sáhů a chvíli to vypadalo, že se na něj vrhne. Představil se jako Frankenstein, prý ho Raphael unesl od jeho pána, ale než dostali šanci to dořešit, tak dolů vtrhl Zariel se sukubou, vousatým ďáblem a ještě dvěma dalšími poskoky. Raphael přemluvil Frankensteina, aby nám pomohl a on se pustil do Zariela, my ostatní jsme si museli poradit se zbytkem. Sukuba mě na chvíli očarovala svým šarmem, připomněla mi Sukubínu a já se kvůli tomu pustil do Kheleduna. Naštěstí mě z toho v zápětí dostali, jinak bych byl jistě zhoubou všech svých přátel.

Zariel po chvíli porazil Frankensteina a začal bojovat i s námi, zatímco se ten srab Raphael krčil v rohu místnosti, klepal se strachy a ani nepomohl. Brzy jsme však dorazili posledního ze Zarielových poskoků a obklíčili ho. Ten pak zvolil stejně zbabělou taktiku jako Raphael a utekl od nás, akorát díky svým křídlům do vzduchu a jen se nám vysmíval a útočil na dálku, kam my nemohli. Naštval jsem se, doběhl k Raphaelovi a pořádně na něj zařval, ať taky něco dělá, až z toho chytl panický tik v oku. Hned poté se transformoval do okřídleného ďábla a já ho v naději, že nám pomůže nechal vzlétnout. On však jen zbaběle uletěl do vzduchu mimo náš dosah a dále byl jak vystrašené malé děcko, co nic nedělá.

Zariel by nás nejspíš ze vzduchu ustřílel, ale po chvíli do místnosti přiletěla další postava. Byl to pán Frankensteina, bez okovů ho vycítil a přiletěl si pro něj. Oživil ho, pak totálně rozcupoval Zariela na cimpr campr, na Raphaela nereagoval (nechápu, proč ho také nezabil) a otevřel portál někam na zelenou louku, kam nám nabídl, ať jdeme s ním. Nikdo z nás neváhal a všichni jsme šli, ale prošel jsem jen já, Grip, Kheledun a Tobi. Tiberia to nepustilo, Raphael ho nepustil, zůstal v jeho říši a musel si opět prožívat svou pekelnou smyčku znovu a znovu dokola, nyní v ní měl ovšem konečně svou milovanou Claudii.

Na louce, kde byly nějaké obří stopy se nám neznámý zachránce představil jako Cedr, pozval nás k němu na čaj a pak i s Frankensteinem několika mocnými skoky zmizeli v dáli.

Kolo trestů

Ištván

Gorn

Grip

Kheledun

Tiberius