1. Ondra 7.6.2025 - Vandrárna

Seděli jsme zavřeni v cele a nevěděli, co se vlastně děje, v celách kolem nás byl ještě někdo, koho brzy odvedli na popravu, jen za to, že močil na zeď místní frakce a pak tam byla ještě jedna postava. Ta postava se ukázala být firbolg starej Khel, řekl nám, že ho sem také poslal Milten a už je tu desítky let a celou dobu ve vězení, za to, že ho našli nahého, takže nás se situací bohužel moc neseznámil.

Během toho, jak jsme se s Khelem bavili nás přišla navštívit naše právnička, byla celá roztěkaná, mladičká a téměř se záporným sebevědomím. Vypověděli jsme jí náš příběh, včetně toho, že s námi byl ještě i Cink a minimálně jednu zombie zabil on. Ona nám přiblížila, co nás čeká, bohužel jen trošku, sama nic moc nevěděla, jen, že jsme obvinění ze zničení cizího majetku a zítra nás čeká soud. V průběhu našeho rozhovoru se tam zastavil i právník opozice, který se nám a naší právničce jen vysmál a zase šel.

Chvíli poté co odešla i naše právnička jsme najednou zpoza zdi uslyšeli nějaké odkašlávání a pak se zeď v naší cele rozestoupila, byly tam tajné dveře, ze kterých vykoukla ještěrčí postava, která se představila jako Cooper, prý nás již chvíli poslouchá a zaujali jsme ho, pokud budeme chtít, tak nám může pomoci utéct tajnými tunely, načež se zpoza něj ozval jiný, ženský hlas s námitkou “Co to dělá, ať nás nezve, že nás neznají?” ale Cooper nás odtamtud chtěl dostat. Chvíli jsme se dohadovali, zda utéct nebo zůstat a hájit se a dělali jsme u toho hluk, který přilákal stráže, v tu chvíli Cooper s tou druhou, která se nepředstavila, zavřeli tajný vchod, který šel otevřít jen z jejich strany a zmizeli.

Strážím jsme se “zalíbili”, takže na nás dohlíželi až do druhého poledne, kdy jsme měli proces. Akiva dělal problémy už při skládání přísahy, takže ho rovnou odvedli zpět do cely.

Opoziční právník spustil svou řeč, jako první, byla to jen snůška honosných slov, keců a výmyslů hrajících na city ale všichni mu to zobali z ruky a když měla začít naše právnička, tak se klepala strachy a koktala, že to vypadalo, jako že sebou každou chvílí buď švihne nebo se strachy počůrá. Nakonec se tedy nestalo ani jedno ale soud jsme prohráli na plné čáře a když už nás chtěli odvést na popravu, tak se ještě v soudní síni na poslední chvíli objevil dupající ježek, který se proměnil ve vlčici, kterou všichni oslovovali Vlčice s velkým “V” a měli k ní neuvěřitelný respekt. 

Řekla, že tam v inkriminovanou dobu byla přeměněná jako myš a všechno viděla a dosvědčila tak naši verzi pravdy a vyjednala dohodu náhrady škody za mrtvé zombie, kterou můžeme zaplatit odměnou za vypořádání se s místním problémem - nějaké příšery v okolí města požírají cestovatele. Přijali jsme. Ještě za nás musela vyřešit problém s tím, že jsme neznali a neuctívali jejich bohy ale to už byla pro ní maličkost.

Přespali jsme tedy v hospodě a druhý den vyrazili na lov příšer. Po nějaké době jsme narazili na stopu, která nás dovedla k jeskyni, ve které se schovával hnědý medvěd a sověd, oba se zaměřili hlavně na mě a dost mě pocuchali ale jinak nebyl problém se s nimi vypořádat. Vzali jsme z nich trofeje, vybrali jeskyni, kde bylo několik pokladů a zamířili zpět do města. Tam jsem okusil skvělý toust u Petra a Pavla a poté jsme vyrazili slavit do hospody. Když jsem šel na záchod, tak mě tam odchytil Cooper se svou kamarádkou Blackie, řekli mi, že mám přivolat ostatní, že nám musí něco ukázat ve stokách. Posílen alkoholem mi to samozřejmě přišlo jako skvělý nápad, tak jsem hned ostatní nenápadně a v tichosti přivolal a vyrazili jsme na výpravu do stok.

Cooper nás dovedl k místu se zabodnutým mečem, bylo u něj napsáno něco o bohu světla a když se ho Khel dotkl, tak začal zářit, vytáhl ho a otevřeli se dveře dál. Tam jsme museli vyřešit hádanky, kterým jsem moc nerozuměl ale podařilo se nám to celkem rychle, pak ze stropu vypadl svitek se zprávou, kterou přečetl pouze Khel, kde se prý psalo, že těm ještěrkám nemáme věřit a zabít je. To se mně ani Gripovi moc nezdálo, oni byli hodní a nechtěli nám ublížit ale celá situace vyeskalovala v boj, který začal Khel, přidal se i Akiva a nechtěli se vzdát. Chvíli jsme Coopera a Blackie s Gripem bránili ale celé to bylo marné a když už jsem to vzdal, Cooper a Khel byli v bezvědomí, tak se tam zničehožnic objevil mistr Coopera a Blackie, hodil na nás všechny Fireball a všichni jsme se probrali zase u Miltena na hradě, prý to byla nějaká zkouška a když jsme se probrali, tak jsme asi uspěli.

Nebyl ale čas na vysvětlování, během chvíle se rozrazily dveře a vběhl tam nějaký Ptáček se zprávou, že král Milten umírá a musíme rychle k němu. Rozběhli jsme se tam a když už jsme byli před jeho komnatami, tak z nich najednou vyšel nějaký blonďák, který mluvil úplně zcesty, prý již nemusíme spěchat, Milten je již mrtev, ale on se s ním stihl rozloučit. Otočil se na Khela, kterého oslovil jako potomka Miltena a dědice trůnu a začal se mu smát, v tu chvíli se začal tříštit skleněný strop a do haly vlétl zelený drak, ten se přeměnil v člověka, představil se jako Bořivoj, pokynul blonďákovi, kterého oslovoval Veldoro. Veldora se s ním přátelsky pozdravil a pak s ledovým klidem a hezky pomalu skočil z okna hlavou napřed.

Bořivoj poté spustil řeč, že on je pravý nástupce trůnu a nikdo se mu neodvážil jeho nárok odepřít, jen Khel měl nějaké poznámky ale těm se Bořivoj pouze vysmál. Poté se sám korunoval a naši družinu vyslal vyřešit problém s orky na východní břeh Ledové řeky. 

Tento rozkaz se nedal odmítnout, takže jsme souhlasili, sebrali nějaké zásoby a vydali se na cestu v den, kdy se staly dvě velké události: